ZÁKLADNÍ ŠKOLA DOBŘÍŠ, LIDICKÁ 384

Okénko z historie

Hněvšín malá víska mezi lesy 15 1/2 km jihovýchodně od Dobříše. Původní tvar názvu byl Hněvsín, který vznikl přivlastňovací příponou-ín ze staročeského osobního jména Hněvsa. První zprávy v této vísce jsou z roku 1381. Na vladyckém dvorci seděl od r.1432 zeman Ambrož. K roku 1452 je pak na Hněvšíně uváděn vladyka Hynek. Vladykové z Hněvšína měli právo používat řádový erb. Jako znak měli v modrém štítě uprostřed červený tatarský klobouk. Ves Hněvšín i s dvorcem připadla roku 1521 i s dalšími dědinami k panství v Břežanech,kde vládl Přebík Netvorský. V roce 1583 prodali břežanští potomci Hněvšín s Křížovem a několika rybníky Janu Ježovskému na Starém Kníně. Provdáním Ludmily Ježkové za Václava Vratislava připadlo staroknínské panství i s Hněvšínem r.1601 k tomuto celku. V roce 1636 obdržel Hněvšín,Korkyni,Křížov,Chotilsko,Lipí a část Čími potomek Jan Vojtěch Vratislav. Ten pak sídlil na tvrzi v Korkyni.Korkyňské panství bylo pak roku 1670 prodána k mníšeckému,ale tam dlouho nezůstala,neboť roku 1680 bylo postoupeno klášteru na Zbraslavi za částku 33000 zl.Klášter na Zbraslavi byl zrušen roku 1785 a majetek převeden na Náboženskou Matici. Odtud jej roku 1825 koupil v dražbě rytíř Karel Bedřich Korb z Weidenheimu. Ten pak sídlil ve Slapech. Hněvšín se tak stal součástí slapského panství. Po zrušení roboty se Slapy staly velkostatkem. V 19.století se do Hněvšína přiženil Drtina,pocházející ze Senešnice. Tím vznikl známý rod Drtinů z Hněvšína o kterém si povíme příště.

zpracovala :  Barbora J. 8.ročník